cukier

polština

výslovnost

• IPA: [t͡sucɛr]
•  cukier^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	cukier	cukry
genitiv	cukru	cukrów
dativ	cukrowi	cukrom
akuzativ	cukier	cukry
instrumentál	cukrem	cukrami
lokál	cukrze	cukrach
vokativ	cukrze	cukry

význam

1. cukr

související

• cukrzany
• cukrowy
• cukierek
• cukiernica
• cukierniczka
• cukrownia
• cukrzyć