Mosazná kolečka zaskřípala na koberci, spirálová péra zaduněla, pan inspektor vyskočil a vykřikl: „Nejsem zde proto, abych vám objasňoval rozdíl mezi curvami rovinnými a curvami prostrovými, nemohu vám teprve zde a teď popisovat curvy algebraické a curvy transcendentní, nemohu a také nechci vykládat o curvách kubických, o curvách reálných, o curvách – “ Homerský smích zahlaholil vtom celou, až dosud jakoby zkoprnělou třídou. (...) Ani profesoři nemohli odolat a tutlali smích v hedvábných šátcích, které rychle vytahovali z rukávů klerik (...)[1]
