démotický

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛːmɔtɪt͡skiː],  démotický^{? • info}

dělení

• dé-mo-tic-ký

etymologie

Od slova démos, původem ze staré řečtiny.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	démotický	démotický	démotická	démotické	démotičtí	démotické	démotické	démotická
genitiv	démotického	démotického	démotické	démotického	démotických	démotických	démotických	démotických
dativ	démotickému	démotickému	démotické	démotickému	démotickým	démotickým	démotickým	démotickým
akuzativ	démotického	démotický	démotickou	démotické	démotické	démotické	démotické	démotická
vokativ	démotický	démotický	démotická	démotické	démotičtí	démotické	démotické	démotická
lokál	démotickém	démotickém	démotické	démotickém	démotických	démotických	démotických	démotických
instrumentál	démotickým	démotickým	démotickou	démotickým	démotickými	démotickými	démotickými	démotickými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	démotický
komparativ	démotičtější
superlativ	nejdémotičtější

význam

1. lidový
   • Démotické písmo bylo hojně užíváno v běžném životě starých Egypťanů.
2. napsaný v démotickém písmu
   • V Esetině chrámu na ostrově Philae se nachází nejmladší známý démotický nápis z 11. prosince 452, který v překladu zní „Nohy Panachteta Mladšího“.

překlady

1. lidový

   • angličtina: demotic
   • ruština: простонародный
   • slovenština: démotický
2. napsaný v démotickém písmu

   • angličtina: demotic
   • francouzština: démotique
   • nizozemština: demotisch
   • ruština: димотический
   • slovenština: démotický

související

• démos
• démoticky

slovní spojení

• démotické písmo

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-07-09]. Heslo démotický.