dědečkův

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈɟɛdɛt͡ʃkuːf]

dělení

[editovat]
  • dě-deč-kův

etymologie

[editovat]

Odvozeno od podstatného jména dědeček příponou -ův.

přídavné jméno

[editovat]
  • přivlastňovací

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ dědečkův dědečkův dědečkova dědečkovo dědečkovi dědečkovy dědečkovy dědečkova
genitiv dědečkova dědečkova dědečkovy dědečkova dědečkových dědečkových dědečkových dědečkových
dativ dědečkovu dědečkovu dědečkově dědečkovu dědečkovým dědečkovým dědečkovým dědečkovým
akuzativ dědečkova dědečkův dědečkovu dědečkovo dědečkovy dědečkovy dědečkovy dědečkova
vokativ dědečkův dědečkův dědečkova dědečkovo dědečkovi dědečkovy dědečkovy dědečkova
lokál dědečkově / dědečkovu dědečkově / dědečkovu dědečkově dědečkově / dědečkovu dědečkových dědečkových dědečkových dědečkových
instrumentál dědečkovým dědečkovým dědečkovou dědečkovým dědečkovými dědečkovými dědečkovými dědečkovými

význam

[editovat]
  1. patřící dědečkovi
    • Půjčil jsem si dědečkovo auto.