dekadentní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɛkadɛntɲiː]

dělení

• de-ka-dent-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní
genitiv	dekadentního	dekadentního	dekadentní	dekadentního	dekadentních	dekadentních	dekadentních	dekadentních
dativ	dekadentnímu	dekadentnímu	dekadentní	dekadentnímu	dekadentním	dekadentním	dekadentním	dekadentním
akuzativ	dekadentního	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní
vokativ	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní	dekadentní
lokál	dekadentním	dekadentním	dekadentní	dekadentním	dekadentních	dekadentních	dekadentních	dekadentních
instrumentál	dekadentním	dekadentním	dekadentní	dekadentním	dekadentními	dekadentními	dekadentními	dekadentními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	dekadentní
komparativ	dekadentnější
superlativ	nejdekadentnější

význam

1. projevující známky kulturního úpadku

překlady

1. • angličtina: decadent
   • francouzština: décadent
   • italština: decadente
   • němčina: dekadent
   • ruština: упадочный, декадентский
   • řečtina: παρηκμασμένος

synonyma

1. úpadkový

související

• dekadence
• dekadent