detekovat

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛtɛkɔvat]

dělení

• de-te-ko-vat

sloveso

• dokonavé i nedokonavé
• tranzitivní

varianty

• detegovat, detektovat

etymologie

Z latinského detegere (odkrývat), z de- (od-) a tegere (krýt).

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	detekuji	detekuješ	detekuje	detekujeme	detekujete	detekují / (hovorově) detekujou

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	detekuj	detekujme	detekujte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	detekoval	detekovala	detekovalo	detekovali	detekovaly	detekovala
Trpné	detekován	detekována	detekováno	detekováni	detekovány	detekována

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	detekuje	detekujíc	detekujíce
Minulý	detekovav	detekovavši	detekovavše

význam

1. zjistit / zjišťovat přítomnost něčeho
   • V okolí elektrárny byla detekována zvýšená radiace.

překlady

1. zjistit přítomnost

   • angličtina: detect, sense
   • francouzština: détecter
   • nizozemština: detecteren
   • švédština: upptäcka

související

• detekce
• dektekční
• detektor
• detektiv

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-08-08, [cit. 2011-08-22]. Heslo detekovat.