discere

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

latina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈdɪs.ke.re] (klasická restituovaná)
  • IPA: [ˈdɪs.t͡sɛ.rɛ] (středoevropská)
  • IPA: [ˈdiʃ.ʃɛ.re] (vatikánská)

sloveso

[editovat]
  • 3. konjugace (souhláskové kmeny)
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv discere discī
Prézens sg. 1. discō discor
2. discis disceris
3. discit discitur
Prézens pl. 1. discimus discimur
2. discitis disciminī
3. discunt discuntur
Imperativ sg. 2. disce!
Imperativ pl.. 2. discite!
Imperfektum sg. 1. discēbam discēbar
2. discēbās discēbāris
3. discēbat discēbātur
Imperfektum pl. 1. discēbāmus discēbāmur
2. discēbātis discēbāminī
3. discēbant discēbantur
Futurum sg. (první) 1. discam discar
2. discēs discēris
3. discet discētur
Futurum pl. (první) 1. discēmus discēmur
2. discētis discēminī
3. discent discentur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. discerem discerer
2. discerēs discerēris
3. disceret discerētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. discerēmus discerēmur
2. discerētis discerēminī
3. discerent discerentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. discam discar
2. discās discāris
3. discat discātur
Konjunktiv prézenta pl. 1. discāmus discāmur
2. discātis discāminī
3. discant discantur

význam

[editovat]
  1. učit se, naučit se
  2. zjistit, poznat

související

[editovat]

přísloví, rčení a pořekadla

[editovat]