dispozitivní

čeština

výslovnost

• IPA: [dɪspɔzɪtɪvɲiː]

dělení

• dis-po-zi-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní
genitiv	dispozitivního	dispozitivního	dispozitivní	dispozitivního	dispozitivních	dispozitivních	dispozitivních	dispozitivních
dativ	dispozitivnímu	dispozitivnímu	dispozitivní	dispozitivnímu	dispozitivním	dispozitivním	dispozitivním	dispozitivním
akuzativ	dispozitivního	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní
vokativ	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní	dispozitivní
lokál	dispozitivním	dispozitivním	dispozitivní	dispozitivním	dispozitivních	dispozitivních	dispozitivních	dispozitivních
instrumentál	dispozitivním	dispozitivním	dispozitivní	dispozitivním	dispozitivními	dispozitivními	dispozitivními	dispozitivními

význam

1. (v právu) umožňující odchylku; nezávazný; podpůrný
   • Pro dispozitivní právo platí úsloví: Kde mluví člověk, zákon mlčí („Ubi homo loquitur, lex tacet“).

synonyma

1. (zastarale) sjednatelný, doplňující, subsidiární, poddajný

antonyma

1. kogentní

související

• dispozitivnost