doctus

latina

přídavné jméno

• 1. a 2. deklinace

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	doctus	docta	doctum	doctī	doctae	docta
genitiv	doctī	doctae	doctī	doctōrum	doctārum	doctōrum
dativ	doctō	doctae	doctō	doctīs	doctīs	doctīs
akuzativ	doctum	doctam	doctum	doctōs	doctās	docta
vokativ	docte	docta	doctum	doctī	doctae	docta
ablativ	doctō	doctā	doctō	doctīs	doctīs	doctīs

význam

1. učený, vzdělaný
   • Homo doctus in se semper divitias habet. – Učený člověk má v sobě vždy bohatství.

antonyma

1. indoctus

odvozeniny v jiných jazycích

• italština: dotto
• portugalština: docto, douto
• španělština: docto, ducho

sloveso

význam

• participium perfekta pasiva od slovesa docēre