Přeskočit na obsah

dodu

Z Wikislovníku

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Ze starofrancouzského dondé, které snad souvisí s dondon a takto i s bedon. Uvažuje se o vulgárně latinském *dotatus.

přídavné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
rod \ číslo jednotné množné
mužský dodu dodus
ženský dodue dodues

význam

[editovat]
  1. buclatý, macatý, baculatý
    • Une grosse femme à la poitrine généreuse était allongée sur le dos, sa robe de taffetas remontée jusqu'à la taille, ses jambes dodues en l'air, <231> tandis qu'un petit homme chauve, sa nudité révélant un dos couvert de cicatrices et de sueur, pompait vigoureusement comme si sa vie en dépendait. – Ležela tam na zádech tlustá žena mohutných ňader, taftové šaty vykasané až po pás, macaté nohy ve vzduchu, zatímco plešatý muž, jehož nahota odhalovala hřbet pokrytý jizvami a potem, přirážel tak mocně, jako by na tom závisel jeho život.[1]

synonyma

[editovat]
  1. gras, bien en chair, charnu, plantureux, bedonnant, rebondi, replet, ventripotent, corpulent

antonyma

[editovat]
  1. maigre, élancé, efflanqué, mince

související

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

etymologie

[editovat]

Zpodstatněním příslušného adjektiva.

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ dodu dodus

význam

[editovat]
  1. cvalík, buclatý muž nebo chlapec, tlouštík
    • Oh ! pour cela, madame, il n'y a rien à dire ; vous avez pris là un mari de bonne mine, un gros dodu que tout le monde aimera. – Pokud jde o to, paní, není co říct; za manžela jste si vybrala pěkného muže, vypaseného tlouštíka, kterého všichni budou mít rádi.[2]

poznámky

[editovat]
  1. Edward Marston: Le mauvais génie, z angličtiny přeložila Corine Derblum, 2003, řada Grands Détectives, ISBN 2-264-03665-6, str. 230-231
  2. Pierre de Marivaux: Le Paysan parvenu, 5.část, svaz. III, str. 67 - převzato z Wiktionnaire