donutil

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Donutil.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [dɔnʊcɪl]

dělení[editovat]

  • do-nu-til

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. příčestí minulé jednotného čísla rodu mužského slovesa donutit
    • Kdo zůstavitele k projevení poslední vůle donutil nebo podvodným způsobem svedl, překazil prohlášení nebo změnu poslední vůle, nebo potlačil poslední pořízení, které od něho bylo již zřízeno, je z dědického práva vyloučen a zodpovídá za veškerou škodu, která tím byla přivoděna třetí osobě.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]