dovtípíc se

čeština

výslovnost

• IPA: [dofciːpiːt͡s sɛ]

dělení

• ne-souc

sloveso

význam

1. (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa dovítpit se
   • „To, to, babičko,“ přisvědčila Kristla, ale dovtípíc se smyslu babiččiných slov, trochu se zarděla.

související

• dovtípě se
• dovtípíce se