dringend

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈdrɪŋənt],  dringend^{? • info}

přídavné jméno

skloňování

Deklinace	Pád	Singulár			Plurál
		Mužský rod	Ženský rod	Střední rod	Všechny rody
Silná	Nominativ	dringender	dringende	dringendes	dringende
	Genitiv	dringenden	dringender	dringenden	dringender
	Dativ	dringendem	dringender	dringendem	dringenden
	Akuzativ	dringenden	dringende	dringendes	dringende
Slabá	Nominativ	der dringende	die dringende	das dringende	die dringenden
	Genitiv	des dringenden	der dringenden	des dringenden	der dringenden
	Dativ	dem dringenden	der dringenden	dem dringenden	den dringenden
	Akuzativ	den dringenden	die dringende	das dringende	die dringenden
Smíšená	Nominativ	ein dringender	eine dringende	ein dringendes	keine dringenden
	Genitiv	eines dringenden	einer dringenden	eines dringenden	keiner dringenden
	Dativ	einem dringenden	einer dringenden	einem dringenden	keinen dringenden
	Akuzativ	einen dringenden	eine dringende	ein dringendes	keine dringenden

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	dringend
komparativ	dringender
superlativ	am dringendsten

význam

1. (důrazný) naléhavý
2. (kvapný) neodkladný

příslovce

• způsobu

význam

1. (hovorově) nutně
   • Ich muss dringend aufs Klo. – Musím nutně na záchod.