Přeskočit na obsah

drnc

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈdr̩nt͡s]

dělení

[editovat]
  • drnc

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ drnc drncy / drnce
genitiv drncu / drnce drnců
dativ drncu / drnci drncům
akuzativ drnc drncy / drnce
vokativ drnci drncy / drnce
lokál drncu / drnci drncích / drncech
instrumentál drncem drncy / drnci

význam

[editovat]
  1. (hovorově) drncnutí
    • Motor je většinou elektrický, z čehož lze odvodit, že nedrnčí a pokud by nastala situace, že by byl vznětový nebo zážehový mohu vás stoprocentně ujistit, že výbuchy, které motor pohání nejsou tak silné, aby rozdrnčely celý vlak, a navíc časový interval mezi výbuchy je řádově tisíckrát menší než časový interval mezi jednotlivými „drncy“ našeho rozebíraného „drnčení“.[1]

související

[editovat]

citoslovce

[editovat]

význam

[editovat]
  1. citoslovce vyjadřující drncnutí
    • Prvním problémem je, že dálnice dosluhuje a zvuky drnc, hrk, žgruch a prásk provázejí zlověstně její uživatele.[2]

synonyma

[editovat]
  1. (dětsky) drnci

související

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • intranzitivní
  • dokonavé

varianty

[editovat]

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce) drncl; příčestí činné, třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu slova drncnout

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. REICHL, Jaroslav. Drncající vlak. jreichl.com, [cit. 2023-03-21]. Dostupné online.
  2. OULEHLA, Drahoslav. Oulehla (KSČM): Drnc, hrk, žgruch a prásk natěšenou Vysočinou. Parlamentní listy, 2012-10-09, [cit. 2023-03-21]. Dostupné online.