drtivý

čeština

výslovnost

• IPA: [dr̩cɪviː]

dělení

• dr-ti-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	drtivý	drtivý	drtivá	drtivé	drtiví	drtivé	drtivé	drtivá
genitiv	drtivého	drtivého	drtivé	drtivého	drtivých	drtivých	drtivých	drtivých
dativ	drtivému	drtivému	drtivé	drtivému	drtivým	drtivým	drtivým	drtivým
akuzativ	drtivého	drtivý	drtivou	drtivé	drtivé	drtivé	drtivé	drtivá
vokativ	drtivý	drtivý	drtivá	drtivé	drtiví	drtivé	drtivé	drtivá
lokál	drtivém	drtivém	drtivé	drtivém	drtivých	drtivých	drtivých	drtivých
instrumentál	drtivým	drtivým	drtivou	drtivým	drtivými	drtivými	drtivými	drtivými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	drtivý
komparativ	drtivější
superlativ	nejdrtivější

význam

1. takový, který drtí
2. takový, který lze drtit
3. (v geologii) související s rozpadem
4. (přeneseně) zdrcující, ohromující, ničivý, přesvědčivý, naprostý
   • Votroci z Hradce Králové otevřeli novou arénu drtivým vítězstvím 5:1 nad Českými Budějovicemi.