duchapřítomný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdʊxapr̝̊iːtɔmniː]

dělení

• du-cha-pří-tom-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	duchapřítomný	duchapřítomný	duchapřítomná	duchapřítomné	duchapřítomní	duchapřítomné	duchapřítomné	duchapřítomná
genitiv	duchapřítomného	duchapřítomného	duchapřítomné	duchapřítomného	duchapřítomných	duchapřítomných	duchapřítomných	duchapřítomných
dativ	duchapřítomnému	duchapřítomnému	duchapřítomné	duchapřítomnému	duchapřítomným	duchapřítomným	duchapřítomným	duchapřítomným
akuzativ	duchapřítomného	duchapřítomný	duchapřítomnou	duchapřítomné	duchapřítomné	duchapřítomné	duchapřítomné	duchapřítomná
vokativ	duchapřítomný	duchapřítomný	duchapřítomná	duchapřítomné	duchapřítomní	duchapřítomné	duchapřítomné	duchapřítomná
lokál	duchapřítomném	duchapřítomném	duchapřítomné	duchapřítomném	duchapřítomných	duchapřítomných	duchapřítomných	duchapřítomných
instrumentál	duchapřítomným	duchapřítomným	duchapřítomnou	duchapřítomným	duchapřítomnými	duchapřítomnými	duchapřítomnými	duchapřítomnými
nominativ (jmenný tvar)	duchapřítomen	duchapřítomen	duchapřítomna	duchapřítomno	duchapřítomni	duchapřítomny	duchapřítomny	duchapřítomna
akuzativ (jmenný tvar)	duchapřítomna	duchapřítomen	duchapřítomnu	duchapřítomno	duchapřítomny	duchapřítomny	duchapřítomny	duchapřítomna

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	duchapřítomný
komparativ	duchapřítomnější
superlativ	nejduchapřítomnější

význam

1. vhodně reagující v neočekávané situaci

synonyma

1. pohotový

související

• duchapřítomnost
• duchapřítomně
• přítomný