duovėna
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
žemaitština[editovat]
dělení[editovat]
- duo-vė-na
etymologie[editovat]
Výraz je odvozením ze slovesa duovėnoutė (darovat) záměnou koncovky -outė za -a, čímž se naznačí dokončení/výsledek činnosti.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | duovėna | duovėnė | duovėnas |
genitiv | duovėnuos | duovėnū | duovėnū |
dativ | duovėnā | duovėnuom | duovėnuoms |
akuzativ | duovėna | duovėnė | duovėnas |
instrumentál | duovėno | duovėnuom | duovėnuoms |
lokál | duovėnuo | duovėnuos | duovėnuos |
vokativ | duovėna | duovėnė | duovėnas |