duovėna
žemaitština
[editovat]dělení
[editovat]- duo-vė-na
etymologie
[editovat]Výraz je odvozením ze slovesa duovėnoutė (darovat) záměnou koncovky -outė za -a, čímž se naznačí dokončení/výsledek činnosti.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | duovėna | duovėnė | duovėnas |
| genitiv | duovėnuos | duovėnū | duovėnū |
| dativ | duovėnā | duovėnuom | duovėnuoms |
| akuzativ | duovėna | duovėnė | duovėnas |
| instrumentál | duovėno | duovėnuom | duovėnuoms |
| lokál | duovėnuo | duovėnuos | duovėnuos |
| vokativ | duovėna | duovėnė | duovėnas |