dvoukolejný

čeština

výslovnost

• IPA: [dvɔʊ̯kɔlɛjniː]

dělení

• dvou-ko-lej-ný

varianty

• dvojkolejný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dvoukolejný	dvoukolejný	dvoukolejná	dvoukolejné	dvoukolejní	dvoukolejné	dvoukolejné	dvoukolejná
genitiv	dvoukolejného	dvoukolejného	dvoukolejné	dvoukolejného	dvoukolejných	dvoukolejných	dvoukolejných	dvoukolejných
dativ	dvoukolejnému	dvoukolejnému	dvoukolejné	dvoukolejnému	dvoukolejným	dvoukolejným	dvoukolejným	dvoukolejným
akuzativ	dvoukolejného	dvoukolejný	dvoukolejnou	dvoukolejné	dvoukolejné	dvoukolejné	dvoukolejné	dvoukolejná
vokativ	dvoukolejný	dvoukolejný	dvoukolejná	dvoukolejné	dvoukolejní	dvoukolejné	dvoukolejné	dvoukolejná
lokál	dvoukolejném	dvoukolejném	dvoukolejné	dvoukolejném	dvoukolejných	dvoukolejných	dvoukolejných	dvoukolejných
instrumentál	dvoukolejným	dvoukolejným	dvoukolejnou	dvoukolejným	dvoukolejnými	dvoukolejnými	dvoukolejnými	dvoukolejnými

význam

1. mající dvě koleje

překlady

1. mající jednu kolej

   • němčina: zweigleisig
   • polština: dwutorowy

související

• jednokolejný
• vícekolejný