eminentní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛmɪnɛntɲiː]

dělení

• emi-nent-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní
genitiv	eminentního	eminentního	eminentní	eminentního	eminentních	eminentních	eminentních	eminentních
dativ	eminentnímu	eminentnímu	eminentní	eminentnímu	eminentním	eminentním	eminentním	eminentním
akuzativ	eminentního	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní
vokativ	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní	eminentní
lokál	eminentním	eminentním	eminentní	eminentním	eminentních	eminentních	eminentních	eminentních
instrumentál	eminentním	eminentním	eminentní	eminentním	eminentními	eminentními	eminentními	eminentními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	eminentní
komparativ	eminentnější
superlativ	nejeminentnější

význam

1. (knižně) mimořádný
   • Záhy mluvil a jednal za mladočeský klub, odsuzoval staročeskou taktiku, bil se za rovnoprávnost, autonomii, nedílnost království, maje to za stanovisko věrnosti k českému státnímu právu i za svoji povinnost vůči integritě celé říše, jakož i za eminentní státní úkol vůbec.

překlady

1. mimořádný

   • němčina: eminent