emotivní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛmɔtɪvɲiː]

dělení

• emo-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní
genitiv	emotivního	emotivního	emotivní	emotivního	emotivních	emotivních	emotivních	emotivních
dativ	emotivnímu	emotivnímu	emotivní	emotivnímu	emotivním	emotivním	emotivním	emotivním
akuzativ	emotivního	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní
vokativ	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní	emotivní
lokál	emotivním	emotivním	emotivní	emotivním	emotivních	emotivních	emotivních	emotivních
instrumentál	emotivním	emotivním	emotivní	emotivním	emotivními	emotivními	emotivními	emotivními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	emotivní
komparativ	emotivnější
superlativ	nejemotivnější

význam

1. podněcující vznik citů
   • Francouzové »vášeň« i »nálada« kryjí jedním slovem »émotion«, jež znamená u nás as »stránka citová duše«. Proto emotivní kryje se asi s naším citový.

překlady

1. působící emoci

   • němčina: emotiv