exkomunikovaný

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔɛkskɔmʊnɪkɔvaniː]

dělení

• ex-ko-mu-ni-ko-va-ný

přídavné jméno

• tvrdé
• slovesné trpné dokonavé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	exkomunikovaný	exkomunikovaný	exkomunikovaná	exkomunikované	exkomunikovaní	exkomunikované	exkomunikované	exkomunikovaná
genitiv	exkomunikovaného	exkomunikovaného	exkomunikované	exkomunikovaného	exkomunikovaných	exkomunikovaných	exkomunikovaných	exkomunikovaných
dativ	exkomunikovanému	exkomunikovanému	exkomunikované	exkomunikovanému	exkomunikovaným	exkomunikovaným	exkomunikovaným	exkomunikovaným
akuzativ	exkomunikovaného	exkomunikovaný	exkomunikovanou	exkomunikované	exkomunikované	exkomunikované	exkomunikované	exkomunikovaná
vokativ	exkomunikovaný	exkomunikovaný	exkomunikovaná	exkomunikované	exkomunikovaní	exkomunikované	exkomunikované	exkomunikovaná
lokál	exkomunikovaném	exkomunikovaném	exkomunikované	exkomunikovaném	exkomunikovaných	exkomunikovaných	exkomunikovaných	exkomunikovaných
instrumentál	exkomunikovaným	exkomunikovaným	exkomunikovanou	exkomunikovaným	exkomunikovanými	exkomunikovanými	exkomunikovanými	exkomunikovanými

význam

1. takový, kterého vyobcovali z církve, jehož exkomunikovali

synonyma

1. vyobcovaný