explikativní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛkspl̩ɪkacɪvɲiː]

dělení

• ex-pli-ka-tiv-ní

varianty

• explikační

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní
genitiv	explikativního	explikativního	explikativní	explikativního	explikativních	explikativních	explikativních	explikativních
dativ	explikativnímu	explikativnímu	explikativní	explikativnímu	explikativním	explikativním	explikativním	explikativním
akuzativ	explikativního	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní
vokativ	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní	explikativní
lokál	explikativním	explikativním	explikativní	explikativním	explikativních	explikativních	explikativních	explikativních
instrumentál	explikativním	explikativním	explikativní	explikativním	explikativními	explikativními	explikativními	explikativními

význam

1. (odborně) výkladový, vysvětlovací

související

• explikace