feldvébl

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [fɛldvɛːbl̩]

dělení[editovat]

  • feld-vé-bl

etymologie[editovat]

Z německého Feldwebel téhož významu.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ feldvébl feldvéblové
genitiv feldvébla feldvéblů
dativ feldvéblu / feldvéblovi feldvéblům
akuzativ feldvébla feldvébly
vokativ feldvéble feldvéblové
lokál feldvéblu / feldvéblovi feldvéblech
instrumentál feldvéblem feldvébly

význam[editovat]

  1. (v historii, vojenský slang) šikovatel; poddůstojník v některých armádách
    • „To je náramně žertovné,“ řekl Švejk, „to se mně báječně líbí. Tak aby věděli, paní Kejřová, mají ouplnou pravdu, že jsem se dostal ven. Ale to jsem musel zabít patnáct vachmistrů a feldvéblů. Ale neříkají to nikomu.[1]
    • „Bez nejmenšího psychologického pochopení, bez porozumění pro lidskou duši, která má být obrácena česky mluvícím prušáckým feldvéblem, se domnívají, že bič a několik prázdných frází stačí přesvědčit lid, že to byla Boží milost, když mu byla vzata jeho politická svoboda, o níž mělnický feldvébl praví, že jí nebyl hoden.[2]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  2. Jan Masaryk: Volá Londýn