flašku

čeština

výslovnost

• IPA: [flaʃkʊ]

dělení

• fla-š-ku

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. akuzativ jednotného čísla substantiva flaška
   • Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu.
   • Vypil jsem to na ex. Zavřel jsem oči a vnímal teplo v žaludku. Pak jsem mrknul na flašku a sklenici a po několikavteřinové analýze usoudil, že si předepíšu ještě jednu. Minimálně.