foch
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [fɔx]
dělení
[editovat]- foch
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
etymologie
[editovat]Z Foch, což je jihoněmecká varianta spisovného německého Fach 'obor; přihrádka'.
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | foch | fochy |
genitiv | fochu | fochů |
dativ | fochu | fochům |
akuzativ | foch | fochy |
vokativ | fochu | fochy |
lokál | fochu | fochách / foších |
instrumentál | fochem | fochy |
význam
[editovat]- (pracovní) obor, zaměstnání
- přihrádka, police
- Když jsem vyšel z krematoria, viděl jsem, jak kouř z komína stoupá k nebi, moje maminka krásně stoupala na nebesa, a já, který jsem pracoval ve sklepě sběrny starého papíru už deset let, sestoupil jsem i do sklepa krematoria, představil jsem se, že to samé dělám s knihama i já, a pak jsem čekal, a když obřad skončil, viděl jsem, že současně se spálily čtyři mrtvoly a moje maminka byla ve třetím fochu, díval jsem se bez pohnutí na poslední věci člověka a viděl jsem, jak zřízenec vybíral kosti a potom je mlel na ručním mlýnku, na ručním mlýnku sešrotoval i moji maminku a pak teprve uložil poslední tělesné zbytky maminky do plechovky a já jsem jen stál a zíral přesně tak, jako když se vzdaloval vlak vezoucí překrásné knihovny do Švýcar a Rakouska, kilogram za jednu tuzexovou korunu.[1]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 20.