fusilier

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˌfjuːzɪˈlɪə]

dělení[editovat]

  • fu-si-lier

varianty[editovat]

etymologie[editovat]

Odvozeno z francouzského fusilier — „mušketa“, doslovně „kousek oceli, o kterou křesací kamének vytváří úderem oheň“; ze starofrancouzského fuisil, foisil „křesací ocílka; pazourek; brousek“, zaznamenaného ve 12. století (viz též současné francouzské fusil — „puška“). Toto slovo vzniklo z vulgárně latinského focilis (petra) „(kámen) vytvářející oheň“, jež má základ v latinském focus — „krb“, ve vulgární latině „oheň“. Některé pluky britské armády, které byly dříve vyzbrojeny mušketami, používají označení fusilier i nadále. V angličtině doloženo od 70. let 17. století.[1]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ fusilier fusiliers

význam[editovat]

  1. střelec, mušketýr [2]
  2. (v historii, ve vojenství) fyzilír

poznámky[editovat]

  1. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2016-06-01]. Heslo fusilier. (anglicky)
  2. HAIS, Karel; HODEK, Břetislav. Velký anglicko-český slovník. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0066-6. S. 150.