fusilier

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˌfjuːzɪˈlɪə]

dělení

• fu-si-lier

varianty

• fusileer

etymologie

Odvozeno z francouzského fusilier — „mušketa“, doslovně „kousek oceli, o kterou křesací kamének vytváří úderem oheň“; ze starofrancouzského fuisil, foisil „křesací ocílka; pazourek; brousek“, zaznamenaného ve 12. století (viz též současné francouzské fusil — „puška“). Toto slovo vzniklo z vulgárně latinského focilis (petra) „(kámen) vytvářející oheň“, jež má základ v latinském focus — „krb“, ve vulgární latině „oheň“. Některé pluky britské armády, které byly dříve vyzbrojeny mušketami, používají označení fusilier i nadále. V angličtině doloženo od 70. let 17. století.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	fusilier	fusiliers

význam

1. střelec, mušketýr
2. (v historii, ve vojenství) fyzilír