gape

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˈɡeɪp]

etymologie

Přes středověkou angličtinu ze staronorského gapa, které z předpokl. pragermánského *gapōną. Srovnej např. německé gaffen či nizozemské gapen, dále pak i anglické gap.

sloveso

• intranzitivní
• pravidelné

časování

kategorie	tvar
infinitiv	gape
3. osoba	gapes
préteritum	gaped
perfektum	gaped
vid průběhový	gaping

význam

1. zet(i), pukat, rozzet se, být dokořán, otevřený, rozzetý, zívat
2. zírat, čučet, civět (s otevřenými ústy)

synonyma

1. (částečně) yawn
2. (částečně) stare