Přeskočit na obsah

germanismus

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [gɛrmanɪzmʊs]

dělení

[editovat]
  • ger-ma-ni-s-mus

etymologie

[editovat]

Ze slov german a přípony -ismus.

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ germanismus germanismy
genitiv germanismu germanismů
dativ germanismu germanismům
akuzativ germanismus germanismy
vokativ germanisme germanismy
lokál germanismu germanismech
instrumentál germanismem germanismy

význam

[editovat]
  1. slovo nebo jiný jazykový prostředek přejatý z němčiny či s německým základem
    • Závažnost a progresívnost nové teorie jazykové kultury v zásadě uznala i redakce Naší řeči; ze spisovatelů pak Ivan Olbracht, který v celém svém díle věnoval velkou péči jeho jazykové stránce, o několik let později ocenil osvobozující důsledky této teorie takto: „Jak mohl český spisovatel (a právě spisovatel vědomý si své odpovědnosti) … psáti dobře, vězel-li až po krk ve filologických pověrách předminulé a minulé generace, viděl-li při každé větě, jíž chtěl zformulovat svou myšlenku, výhružně vztyčený prst filologův: ‚Nesmíš! Germanismus! Kazimluv! Podezřelé! Vulgárnost! Nářečí!‘, chápal-li se úzkostlivě každého nového Brusu, kdejakého zatuchlého, ale důrazně doporučovaného archaismu, nesmyslného jazykového vynálezu, toporné náhražky za obrat domněle nesprávný, musil-li se stále vyhýbat, obcházet, vymítat, a zbyl-li mu nakonec slovníček jistojistě správných výrazů a rčení, který tak stačil na napsání dobré kvartánské ‚lícně‘? (…)“[1]

překlady

[editovat]
  1. přejaté slovo

poznámky

[editovat]
  1. Jaromír Bělič: Padesát let spisovné češtiny v samostatném státě. In: Kultura českého jazyka: [sborník]. 1. vyd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1969. 157 s. Str. 23.

externí odkazy

[editovat]