gigula
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈgɪgʊla]
dělení[editovat]
- gi-gu-la
etymologie[editovat]
Slovo vzniklo na základě řeči horských pastevců z Rumunska, Valachů, kteří osídlili oblast Beskyd.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | gigula | giguly |
| genitiv | giguly | gigul |
| dativ | gigule | gigulám |
| akuzativ | gigulu | giguly |
| vokativ | gigulo | giguly |
| lokál | gigule | gigulách |
| instrumentál | gigulou | gigulami |
význam[editovat]
- (nářečně) (na Valašsku) ostrý kuželovitý vrch
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Gigula — Lysá, s. 120.