goedkeuren

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ɣutˈkøːrə(n)]  goedkeuren^{? • info}

etymologie

Z goed a keuren, jehož druhá složka přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *kuzōną. Takto příbuzné např. s německým kören.

sloveso

• slabé
• tranzitivní

časování

kategorie	tvar
infinitiv	goedkeuren
1. osoba	keur goed
3. osoba	keurt goed
množné číslo	keuren goed
préteritum	keurde goed
prét. množ. č.	keurden goed
perfektum	goedgekeurd

význam

1. schválit, posvětit, odsouhlasit, schalovat
   • De Nationale Veiligheidsraad heeft geen nieuwe versoepelingen van de coronamaatregelen goedgekeurd. Vooral voor de evenementensector stonden er aanpassingen op de planning, maar de recente stijgende curve van het aantal besmettingen steekt daar een stokje voor.

synonyma

1. goedvinden

související

• goedkeuring
• keuren
• goed
• goedgekeurd