Había una vez un zoológico... – Byla jednou jedna zoologická zahrada...
Sólo había unos soldados. – Bylo tam jenom pár vojáků..
první a třetí osoba čísla jednotného indikativu imperfekta pomocného slovesa haber - užíváno k vyjádření oznamovacího způsobu plusquamperfekta sloves plnovýznamových
Al leer la primera, Raoul se acordó que Marianne escribía poemas. La veía el día que le mostró uno, toda ruborizada, y recordó cómo se había horrorizado con las faltas de ortografía y los problemas de redacción: ¡la pobrecita no había ido a la escuela mucho tiempo! Quiso corregir el poema pero, con un gesto brusco, ella le arrancó de las manos la hoja cubierta por la mitad... – Když si přečetl první, vzpomněl si Raoul, že Marianne píše básně. Setkal se s ní jednoho dne, kdy mu jednu z nich ukázala, všechna se červenajíc, a vzpomněl si, kterak se vyděsil nad pravopisnými chybami a stylistickými chybami: ubohé děvče už dlouho nebylo ve škole! Chtěl jí jednu báseň opravit, ale prudce mu vytrhla z rukou zpoloviny popsaný list...
Siempre había creído que el heredero era mi tío, no yo. Ciertamente, nadie me había tratado nunca como la futura condesa.. – Vždycky jsem si myslela, že dědicem je můj strýc, nikoliv já. Jistě, nikdo se ke mně nikdy nechoval jako k budoucí hraběnce...
Repasó cómo era la relación entre ellos, habló de un joven con el que Fernando la había visto besándose, detalló qué pasó la noche del crimen, y aseguró, entre otras cosas, que los dos disparos fueron accidentales. – Znovu popsala, jaký byl mezi nimi vztah, zmínila mladíka, s nímž ji Fernando viděl líbat se, upřesnila, co se přihodilo během osudové noci a mj. tvrdila, že výstřely vyšly nedopatřením.
