hake

švédština

výslovnost

• IPA: [˘hɑːkə]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	hake	haken	hakar	hakarna
genitiv	hakes	hakens	hakars	hakarnas

význam

1. hák, háček