hamulec

polština

výslovnost

• IPA: [xãˈmulɛt͡s]
•  hamulec^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hamulec	hamulce
genitiv	hamulca	hamulców
dativ	hamulcowi	hamulcom
akuzativ	hamulec	hamulce
instrumentál	hamulcem	hamulcami
lokál	hamulcu	hamulcach
vokativ	hamulcu	hamulce

význam

1. brzda

související

• hamulcowy
• hamulczy
• hamować