hledáchu

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staročeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɦlɛdaːxʊ]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • tranzitivní

význam

[editovat]
  1. (archaicky) třetí osoba množného čísla kladného oznamovacího způsobu aoristu rodu činného slovesa hledati
    • Hledáchu protiv Ježíšovi svědectvie, aby jeho k smrti vydali, i nenalezechu. A mnozí falešné svědectvie praviechu protiv němu, a podobna svědectvie nebyla.[1]

poznámky

[editovat]
  1. evangelium sv. Marka, 1421, Evangeliář Olomoucký