holubičí

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔlʊbɪt͡ʃiː]

dělení

• ho-lu-bi-čí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí
genitiv	holubičího	holubičího	holubičí	holubičího	holubičích	holubičích	holubičích	holubičích
dativ	holubičímu	holubičímu	holubičí	holubičímu	holubičím	holubičím	holubičím	holubičím
akuzativ	holubičího	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí
vokativ	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí	holubičí
lokál	holubičím	holubičím	holubičí	holubičím	holubičích	holubičích	holubičích	holubičích
instrumentál	holubičím	holubičím	holubičí	holubičím	holubičími	holubičími	holubičími	holubičími

význam

1. související s holubicí
   • Němci obzvláště připisují si vždycky poctivost co výhradní monopol svého národu, a jmenovitě Švejcaři slynou odjakživa jako samá pouhá holubičí poctivost!