homokláda
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɦɔmɔklaːda]
dělení
[editovat]- ho-mo-klá-da
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | homokláda | homoklády |
| genitiv | homoklády | homoklád |
| dativ | homokládě | homokládám |
| akuzativ | homokládu | homoklády |
| vokativ | homokládo | homoklády |
| lokál | homokládě | homokládách |
| instrumentál | homokládou | homokládami |
význam
[editovat]- (vulgárně) homosexuál[1]
- Ráno píchl, oběd mu nesedl, odpoledne musel vyslýchat prolhaný feťáky a pár zdredovanejch maníků, co kouřili trávu přímo před radnicí, a teď zjistí, že jeho syn je homokláda.[2]
maďarština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈhomoklaːdɒ]
etymologie
[editovat]podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | homokláda | homokládák |
| akuzativ | homokládát | homokládákat |
| dativ | homokládának | homokládáknak |
| instrumentál | homokládával | homokládákkal |
| kauzál-finál | homokládáért | homokládákért |
| translativ | homokládává | homokládákká |
| terminativ | homokládaig | homokládákig |
| esiv | homokládaként | homokládákként |
| inesiv | homokládában | homokládákban |
| superesiv | homokládán | homokládákon |
| adesiv | homokládánál | homokládáknál |
| illativ | homokládába | homokládákba |
| sublativ | homokládára | homokládákra |
| alativ | homokládához | homokládákhoz |
| elativ | homokládából | homokládaakból |
| delativ | homokládáról | homokládákról |
| ablativ | homokládától | homokládáktól |
význam
[editovat]- písečník (zásobník na písek)
poznámky
[editovat]- ↑ HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 164.
- ↑ KRATOCHVÍL, Michal. Plachetnice z Božkova. [s.l.] : [s.n.], 2017. Kapitola 3.