hory

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔrɪ]

dělení

• ho-ry

podstatné jméno (1)

• rod ženský
• pomnožné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	—	hory
genitiv	—	hor
dativ	—	horám
akuzativ	—	hory
vokativ	—	hory
lokál	—	horách
instrumentál	—	horami

význam

1. horská krajina
   • Jizerské hory

synonyma

1. pohoří, horstvo

související

• horský
• prahory
• starohory
• prvohory
• druhohory
• třetihory
• čtvrtohory
• velehory

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva hora
   • Při západě slunce obklopily nás mlhy a stáli jsme na vrcholu hory jako na palubě korábu, plujícího k nebi.