hrneček

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̩nɛt͡ʃɛk],  hrneček^{? • info}

dělení

• hr-ne-ček

etymologie

Vzniklo jako zdrobnělina slova hrnek.

varianty

• hrníček
• (nářečně) hrnýček, hrnéček, herneček, gorneček

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hrneček	hrnečky
genitiv	hrnečku	hrnečků
dativ	hrnečku	hrnečkům
akuzativ	hrneček	hrnečky
vokativ	hrnečku	hrnečky
lokál	hrnečku	hrnečkách / hrnečcích
instrumentál	hrnečkem	hrnečky

význam

1. (zdrobněle) hrnek
   • A můj muž — bůh polituj! mokře chodí v suše a ve vodě pod hrnečky střádá lidské duše.
2. nepřesná dutá míra (užívaná například v kuchařkách)
   • Když pak stáda odevzdají starším a večeři, hrneček mléka a krajíc chleba nebo cos jiného snědí, vyběhnou si ještě na náves.

synonyma

1. šáleček, koflíček

související

• hrnečkový
• hrnečková kuchařka
• hrnek