hrudní
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɦrʊdɲiː]
dělení
[editovat]- hrud-ní
přídavné jméno
[editovat]- měkké
skloňování
[editovat]číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní |
genitiv | hrudního | hrudního | hrudní | hrudního | hrudních | hrudních | hrudních | hrudních |
dativ | hrudnímu | hrudnímu | hrudní | hrudnímu | hrudním | hrudním | hrudním | hrudním |
akuzativ | hrudního | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní |
vokativ | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní | hrudní |
lokál | hrudním | hrudním | hrudní | hrudním | hrudních | hrudních | hrudních | hrudních |
instrumentál | hrudním | hrudním | hrudní | hrudním | hrudními | hrudními | hrudními | hrudními |
význam
[editovat]- související s hrudníkem
- Srůstání plic se stěnou hrudní vede jako při prvotní infekci plicní k bujení plísně ve hrudníku samém...[1]
překlady
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Plíce. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Plíce Díl 19, s. 920–926.