hrudník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦrʊdɲiːk]

dělení

• hrud-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hrudník	hrudníky
genitiv	hrudníku	hrudníků
dativ	hrudníku	hrudníkům
akuzativ	hrudník	hrudníky
vokativ	hrudníku	hrudníky
lokál	hrudníku	hrudnících
instrumentál	hrudníkem	hrudníky

význam

1. horní část trupu v oblasti od krku až po bránici
   • Pustila se přes velikou louku k basinu s vodotryskem; a když obešla křoví, spatřila na okruží basinu bělostnou sochu nahého muže, s tváří zdviženou k úplňku, ruce založené za hlavou, mocný hrudník silně sklenutý nad úzkým břichem.

překlady

1. část trupu

   • angličtina: chest
   • francouzština: poitrine ž, thorax m
   • italština: petto m, torace m
   • latina: pectus s
   • němčina: Brustkorb m
   • slovenština: hrudník m
   • španělština: pecho m

související

• hrudníček
• hrudní

externí odkazy

• Článek Hrudník ve Wikipedii