ignorantem

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔɪgnɔrantɛm]

dělení

• ig-no-ran-tem

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. instrumentál jednotného čísla substantiva ignorant
   • Zprvu byla naše rozmluva jednotvárná a vlažná, ale později, když neznámý shledal, že nejsem v zamilované jeho vědě právě ignorantem, rozhovořili jsme se o matematice, pokud bylo možno mezi dvěma lidmi, kteří nedůvěřujíce jeden druhému, přes všechno své úsilí nemohli zameziti, aby nedůvěra ta nezůstala bez vlivu i na rozmluvu zcela objektivní.
   • Vočadlo reagoval rozhořčeným dopisem, v němž ho nazval komunistickým ignorantem, násobícím svým štvaním proti britským profesorům ostudu vzniklou pronásledováním českých učenců

synonyma

1. zabedněncem, omezencem

latina

výslovnost

• IPA: [ɪŋ.nɔːˈrã.tɛm] (klasická restituovaná)
• IPA: [ʔɪɡ.nɔːˈran.tɛm] (středověká)
• IPA: [iɲɔːrantem] (vatikánská)

sloveso

význam

1. akuzativ jednotného čísla rodů mužského a ženského participia přítomného činného slovesa ignōrāre
   • Scientia nōn habet hostem nisi ignōrantem. – Nepřítelem vědy je leda zabedněnec.