indolentní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪndɔlɛntɲiː]

dělení

• in-do-lent-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní
genitiv	indolentního	indolentního	indolentní	indolentního	indolentních	indolentních	indolentních	indolentních
dativ	indolentnímu	indolentnímu	indolentní	indolentnímu	indolentním	indolentním	indolentním	indolentním
akuzativ	indolentního	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní
vokativ	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní	indolentní
lokál	indolentním	indolentním	indolentní	indolentním	indolentních	indolentních	indolentních	indolentních
instrumentál	indolentním	indolentním	indolentní	indolentním	indolentními	indolentními	indolentními	indolentními

význam

1. netečný, lhostejný, nevšímavý
   • „Vy svinská bando,“ povídá, „vy nevzdělaní kanci, vy zbytečný, indolentní vopice, vy těma haksnama pletete, jako by neměly žádnou cenu. […]“

překlady

1. netečný, lhostejný, nevšímavý

   • angličtina: indolent
   • němčina: indolent