infans

latina

výslovnost

• IPA: [ˈʔiːnfaːns]

podstatné jméno

• rod mužský (maskulinum)
• 3. deklinace

etymologie

Vlastně īn-fāns, „ten, který (dosud) nehovoří“. Utvořeno participiem slovesa fārī — mluvit a záporkou in-, jde tedy o téměř přesný předobraz např. českého nemluvně. Srovnej také francouzské enfant, španělské a italské infante, ruské инфант, okcitánské enfan nebo anglické infant, české infantérie.

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	īnfāns	īnfantēs
genitiv	īnfantis	īnfantium
dativ	īnfantī	īnfantibus
akuzativ	īnfantem	īnfantēs
vokativ	īnfāns	īnfantēs
ablativ	īnfante	īnfantibus

význam

1. (malé) dítě, nemluvně
2. (v latině středověké a novověké) nezletilý následník trůnu

související

• infantia
• infantilis
• infanticida
• fārī
• fabula
• fama
• infanticidium
• infantiliter

externí odkazy

• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "infans".
• Google Books. Vyhledávání výrazů "infantibus", "infantes", "infanti", "infantium", "infantem" pro jazyk s kódem la.