intonační

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɪntɔnat͡ʃɲiː]

dělení[editovat]

  • in-to-nač-ní

přídavné jméno[editovat]

  • měkké
  • nestupňovatelné

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ intonační intonační intonační intonační intonační intonační intonační intonační
genitiv intonačního intonačního intonační intonačního intonačních intonačních intonačních intonačních
dativ intonačnímu intonačnímu intonační intonačnímu intonačním intonačním intonačním intonačním
akuzativ intonačního intonační intonační intonační intonační intonační intonační intonační
vokativ intonační intonační intonační intonační intonační intonační intonační intonační
lokál intonačním intonačním intonační intonačním intonačních intonačních intonačních intonačních
instrumentál intonačním intonačním intonační intonačním intonačními intonačními intonačními intonačními

význam[editovat]

  1. týkající se intonace
    • S přejímáním kulturních a společenských modelů se setkáváme stále častěji. Patřily by mezi ně například intonační vzorce hlasatelů nebo raději spíkrů nových (především soukromých) rozhlasových stanic, podobný způsob vyjadřování moderátorů uvádějících soutěže, které jsou pouze drobně modifikované pro jednotlivé země, resp. jazyky.[1]

překlady[editovat]

  1. týkající se intonace

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. SLEZÁKOVÁ, M.. Wow! To ‘sem teda nečekala! Oops! To ‘sem nechtěla! O cizích slovech, ale nejen o nich, I. Naše řeč, 2006, roč. 89, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.