Přeskočit na obsah

jsem

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [jsɛm]
  • spisovně také [sɛm], pakliže je součástí složeného tvaru slovesa (např. byl jsem)[1]
  • (v obecném jazyce) IPA: [sɛm]

homofony

[editovat]

varianty

[editovat]
  • (nářečně) su, (Moravské Kopanice) som, (Slezsko) sim[2], (Haná, Podhorácko, Horní Haná, Brněnsko) so

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé

význam

[editovat]
  1. první osoba singuláru indikativu prézentu slovesa být
    • Přišed za ním, nepromluvil jsem a on také ne. Vrtal do balvanu díru; pouhým perlíkem nebylo lze jej rozbíti. Tady musí nastoupit síla jiná. Je to nevděčná věc, pár hodin trpělivé mozolné práce třeba věnovat takovému vrtání.[3]
    • Již před mnoha staletími napsal René Descartes svoji slavnou větu: „Myslím, tedy jsem.“

překlady

[editovat]
  1. existovat

poznámky

[editovat]
  1. BLÁHA, Ondřej. Jsem, jsi, jsme, jsou. Kdy je vyslovovat pečlivě?. Český rozhlas Olomouc [online]. Český rozhlas. 2016-04-12 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
  2. Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „jsem“, s. 604-606.
  3. ŠLEJHAR, Josef Karel. Vraždění. Druhé, ve společnosti Levyn první. vyd. V Praze : Levyn, s. r. o., 2023. ISBN 978-80-909003-0-1. S. 57.
    Autor Josef Karel Šlejhar ve Wikizdrojích