kámošův

čeština

výslovnost

• IPA: [kaːmɔʃuːf]

dělení

• ká-mo-šův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména kámoš příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kámošův	kámošův	kámošova	kámošovo	kámošovi	kámošovy	kámošovy	kámošova
genitiv	kámošova	kámošova	kámošovy	kámošova	kámošových	kámošových	kámošových	kámošových
dativ	kámošovu	kámošovu	kámošově	kámošovu	kámošovým	kámošovým	kámošovým	kámošovým
akuzativ	kámošova	kámošův	kámošovu	kámošovo	kámošovy	kámošovy	kámošovy	kámošova
vokativ	kámošův	kámošův	kámošova	kámošovo	kámošovi	kámošovy	kámošovy	kámošova
lokál	kámošově / kámošovu	kámošově / kámošovu	kámošově	kámošově / kámošovu	kámošových	kámošových	kámošových	kámošových
instrumentál	kámošovým	kámošovým	kámošovou	kámošovým	kámošovými	kámošovými	kámošovými	kámošovými

význam

1. náležící kámošovi