křesat
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kr̝̊ɛsat]
dělení
[editovat]- kře-sat
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- nepřechodné
varianty
[editovat]- (zastarale) křesati
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | křešu / křesám | křešeš / křesáš | křeše / křesá | křešeme / křesáme | křešete / křesáte | křešou / křesají |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| křeš / křesej | křešme / křesejme | křešte / křesejte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | křesal | křesala | křesalo | křesali | křesaly | křesala |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | křesaje | křesajíc | křesajíce |
význam
[editovat]- vyvolávat jiskry opakovanou systematickou srážkou dvou tvrdých materiálů, zejména kusů křemene
- Když křesal, aby si dýmku zapálil, strkal obyčejně hubku až pod samý nos, aby se přesvědčil, že hoří.[1]
- Nekřešte zvysoka, ale tak, že se spodní konec šikmo skloněné tyčinky prakticky dotýká předmětu, který chcete zapálit nebo je nanejvýš centimetr nad ním. Pokud materiál od jiskry nevzplane hned plamenem a pouze doutná, je zapotřebí ho opatrně rozfoukat.[2]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Josef Kajetán Tyl: Nesvorní bratři, příběh vesnický ve sbírce Povídky novověké, Praha 1889
- ↑ Švédské křesadlo, návod k použití na webových stránkách Expedice Bílý tesák
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-07-09]. Heslo křesat.