kierunek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

polština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Ze středohornoněmeckého kerunge. Srovnej moderní německé Kehrung.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ kierunek kierunki
genitiv kierunku kierunków
dativ kierunkowi kierunkom
akuzativ kierunek kierunki
instrumentál kierunkiem kierunkami
lokál kierunku kierunkach
vokativ kierunku kierunki

význam

[editovat]
  1. směr

související

[editovat]