kierunek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

etymologie[editovat]

Ze středohornoněmeckého kerunge. Srovnej moderní německé Kehrung.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ kierunek kierunki
genitiv kierunku kierunków
dativ kierunkowi kierunkom
akuzativ kierunek kierunki
instrumentál kierunkiem kierunkami
lokál kierunku kierunkach
vokativ kierunku kierunki

význam[editovat]

  1. směr

související[editovat]