klempířský

čeština

výslovnost

• IPA: [klɛmpiːr̝̊skiː]

dělení

• klem-píř-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	klempířský	klempířský	klempířská	klempířské	klempířští	klempířské	klempířské	klempířská
genitiv	klempířského	klempířského	klempířské	klempířského	klempířských	klempířských	klempířských	klempířských
dativ	klempířskému	klempířskému	klempířské	klempířskému	klempířským	klempířským	klempířským	klempířským
akuzativ	klempířského	klempířský	klempířskou	klempířské	klempířské	klempířské	klempířské	klempířská
vokativ	klempířský	klempířský	klempířská	klempířské	klempířští	klempířské	klempířské	klempířská
lokál	klempířském	klempířském	klempířské	klempířském	klempířských	klempířských	klempířských	klempířských
instrumentál	klempířským	klempířským	klempířskou	klempířským	klempířskými	klempířskými	klempířskými	klempířskými

význam

1. vztahující se ke klempíři nebo klempířství
   • Co se týče vzniknutí požáru, nejvíce pravdě se podobá, že původem jeho jest neopatrnost dvou klempířských pomocníků, kteří ještě krátce před vypuknutím ohně nedaleko výše řečené báně pracovali s řeřavým uhlím.