klenbový

čeština

výslovnost

• IPA: [klɛnbɔviː]

dělení

• klen-bo-vý

varianty

• klenební

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	klenbový	klenbový	klenbová	klenbové	klenboví	klenbové	klenbové	klenbová
genitiv	klenbového	klenbového	klenbové	klenbového	klenbových	klenbových	klenbových	klenbových
dativ	klenbovému	klenbovému	klenbové	klenbovému	klenbovým	klenbovým	klenbovým	klenbovým
akuzativ	klenbového	klenbový	klenbovou	klenbové	klenbové	klenbové	klenbové	klenbová
vokativ	klenbový	klenbový	klenbová	klenbové	klenboví	klenbové	klenbové	klenbová
lokál	klenbovém	klenbovém	klenbové	klenbovém	klenbových	klenbových	klenbových	klenbových
instrumentál	klenbovým	klenbovým	klenbovou	klenbovým	klenbovými	klenbovými	klenbovými	klenbovými

význam

1. vztahující se ke klenbě
   • K boční stěně choru přiléhá celou délkou síň konventní, na třech klenbových rovnoúhelnících sklenutá a s domácí kaplí sv. Maří Magdaleny spojená.